Panorama Krušných hor

Karlův běh 2017

Sněhové podmínky jsou letošní zimu výborné a tak nic nebránilo tomu, aby se Karlův běh na Božím Daru letos uskutečnil v plánovaném termínu. Meteorologové slibovali na sobotu pěkné slunečné počasí, což se jim bohužel nevydařilo. Mlha, která zalila vrcholky Krušných hor, ale naštěstí nebyla tak hustá a tak nízko, aby znepříjemnila samotný závod. Viditelnost byla tedy poměrně dobrá. To pravé horské slunečné počasí ale opět na pořadu dne nebylo.

Závod nejen pro lyžaře ale také pro fatbikery

Karlův běh je závodem předně lyžařským, ale organizátoři akce také letos připravili 22km trasu i pro fatbikery. Kdo nevlastní svůj stroj s tlustými pneumatikami, mohl si vypůjčit kolo od partnerů akce. Příjezd na start závodu napovídal, že to tentokrát bude pěkná makačka. Sníh byl měkký a i tlusté gumy s ním měly problém. Ještě několik prvním metrů po startu bylo kolo na sněhu hůře ovladatelné. Podklad ale po několika ujetých metrech změnil svůj charakter, a tak mohl vypuknout závod se vším všudy. Předjíždění, taktizování v háku i pokus o nástup např. ve sjezdu. Sněhový podklad přeci jen více rozevře nůžky mezi technicky zdatnějšími jezdci a těmi opatrnějšími. Paradoxně ale ti co se nebojí a po zasněžené běžkařské trase to pustili naplno, měli větší jistotu, že je nerozhodí sem tam nějaká nerovnost na sněhu a sjezd ustojí v pedálech svého kola. Každý se ale musel mít na pozoru, aby nedošlo k nepříjemnému kontaktů s některým z lyžařů, kterých zde bylo pochopitelně požehnaně.

Fyzicky nenáročná trasa

V první části závodu vedla trasa závodu lesem převážně po úsecích, které byly mírně nakloněné směrem nahoru i dolů a tak nechyběla prověrka fyzické zdatnosti již takto brzy na začátku sezony. Boží Dar se nachází prakticky již na hřebenu Krušných hor a tak prudká stoupání dnes na pořadu dne nebyla. Celá trasa vedla pouze na běžeckých trasách v okolí Božího Daru. Po fyzické stránce to tedy žádný masakr nebyl.

Hravá pasáž kolem Božídarského Špičáku

Zábavnější část přišla v druhé polovině závodu, kdy se trasa začala stáčet opět kolem Božídarského Špičáku zpět do města. Krátké výjezdy i sjezdy, uzavřené zatáčky, kdy pravá v krátkém časovém sledu střídala levou a technické sjezdy v rychlém tempu. Toto vše muselo potěšit každého závodníka. Příjezd na otevřený prostor, kde před necelou hodinou závod startoval, napovídal, že do cíle je to opravdu již jen pár desítek metrů. Ještě ale pěkně výživných pár desítek metrů. Sníh měkký, rozšlapaný a rozježděný. Kolo se na něm stalo prakticky neovladatelným a lehké stoupání v cílovém koridoru dalo ještě pěkně zabrat. Až na místo startu a cíle v Božím Daru byla ale trasa pěkně připravená. Rychlé tempo tak bylo atraktivní pro řadu diváků a fanoušků především z řad projíždějících lyžařů, kteří ale museli být mnohdy překvapeni, koho to na svých běžkařských toulkách potkávají.

Zpět na blog